Výlet s malým, velkým psem

Výlet s malým, velkým psem

Slunný srpnový den byl přímo stvořený pro výlet a tak jsme nasedli do auta a vydali se na cestu. I náš nový tříměsíční přírůstek do rodiny se těšil. Auto už dobře znal, spokojeně se uvelebil na zadním sedadle a zvědavě pozoroval míhající se okolí.

            Krajina kolem nás ubíhala, sluníčko svítilo a my si libovali jak je krásně a jak ten dnešní den nemá vůbec žádnou chybu. Zastavili jsme na kraji silnice, abychom si odskočili a protáhli se. Jenže náš malý pejsek tvrdě spal. Co teď? Rozhodli jsme se, jak se později ukázalo dost nešťastně, že ho nebudeme budit a co nejtišeji vylezeme z auta.

            Myslím, že už všichni tušíte co následovalo. Popošli jsme jen kousek a za zády se ozvalo „cvak.“ Naše nejhorší představa se opravdu naplnila. Pejsek se probudil a zamkl se v autě.

            Krásný idylický den se v ten moment proměnil v soutěž jak dobýt vlastní auto. Auto zamčené, pes i mobily uvnitř, klíčky v zapalování, okno a dveře jen pootevřené. Každý náš pokus dostat se dovnitř byl dost beznadějný. Naše nálada se postupně proměňovala z rozhodné přes bezradnou až na zoufalou.

            Pak jsme si ale všimli, že stojíme u východu z ohradníku z pastviny. Ohradník pod napětím naštěstí nebyl. Rozpojili jsme kus drátu co měl na konci rukověť s háčkem. Jeden z nás přes okénko bavil naše mládě, aby si nevšimlo, že mu do auta leze něco jako hračka a druhý prostrčil pootevřeným okénkem drát s háčkem a vytáhl klíčky ze zapalování.

        Měli jsme vyhráno, pejsek byl vysvobozen, úleva byla přímo obrovská. Připadali jsme si jak po splnění „bobříka“ inteligence, zručnosti a sehranosti zároveň.

            Nepříjemnost z nás spadla jako kámen do potoka a tak jsme pokračovali v cestě a šťastně dojeli na místo.

          Vystoupili jsme z auta a za zády uslyšeli „cvak.“ Tentokrát jsme ale měli klíčky v kapse, jen to mrazení po celém těle námi proběhlo úplně stejně jako před tím.

            Mnohým z Vás se určitě stalo něco podobného a doufám, že jste měli stejné štěstí jako mi. Různé pejsky máme doma celý život, jen náš první Velký švýcarský salašnický pes nás trošku dostal do úzkých, ale i naopak. Je to náš nejmilejší psí společník a řádný člen rodiny.

                                                                                                                               Andrea Ivanová

                                                                                                                     a Velký švýcarský salašnický pes